Menu
Rodný dům Sigmunda FreudaPříbor

Životopis

Sigmund Freud se narodil v Příboře 6. 5. 1856 rodičům Jákobovi a Amálii Freudovým. Rodina bydlela v podnájmu v domě č. p. 117 u Jana Zajíce v Zámečnické ulici. Freudův otec si zde zřídil textilní obchod, stal se významným členem soukenického cechu a zajišťoval odbyt látek do Haliče, Polska, Ruska a Uher. O malého Sigmunda pečovala česká chůva a vychovatelka (pravděpodobně Monika Zajícová), na kterou Sigmund Freud později často vzpomínal. Přestože Sigmund Freud strávil v Příboře pouze tři roky, zachoval si k tomuto městu hluboký vztah a jako student gymnázia zde v roce 1872 navštívil svého přítele Emila Flusse, s nímž si trvale dopisoval.

Další život Sigmunda Freuda se pak utvářel ve Vídni, kam se s rodinou přestěhoval v roce 1859. Jeho otec se nevyhnul jistým existenčním potížím, díky hospodárnosti matky, však mohl Sigmund vystudovat gymnázium, univerzitu a krátce se pak věnoval vnitřnímu lékařství. Brzy přešel na psychiatrii k prof. Meynertovi. Po jmenování docentem odjel roku 1885 do Paříže, kde asistoval slavnému psychiatrovi prof. Charcotovi. Po návratu z Paříže se dne 14. 9. 1886 oženil po čtyřleté známosti s Martou Bernaysovou.

Přestože pro Freuda byla vždy na prvním místě práce, byl oddaným manželem a později i skvělým otcem svým šesti dětem – v průběhu manželství se narodili tři chlapci a tři dcery, které Freud považoval za „svou pýchu a bohatství“.

Ve své vědecké činnosti a klinické praxi se Freud zaměřil na studium nevědomí. U svých nemnoha pacientů praktikoval léčbu pomocí hypnózy, snažíl se dopátrat příčin hysterie, spolupracuje a dopisoval si s neurochirurgy, psychiatry Bernheimem, Breuerem a Fliessem. V roce 1896 poprvé použil pojmu „psychoanalýza“, kterou definuje jako vědu, snažící se vypátrat utajené duševní děje v podvědomí a též pudové impulsy, které je vyvolávají.

Jeho učení má své příznivce i odpůrce. Výraznější posun v prosazování jeho nové teorie nastal po 1. mezinárodním setkání psychoanalytiků v r. 1908 v Salzburku. Zde byly ustanoveny pravidelné schůzky – kongresy psychoanalytiků, vždy po dvou letech v různých zemích. Další setkání následovalo v r. 1910 v Norimberku. Zde bylo založeno „Mezinárodní psychoanalytické sdružení“, jehož prvním předsedou byl zvolen C. G. Jung ze Švýcarska.

Díky své neúnavné vědecké práci dosáhl Freud obecného uznání a v roce 1930 mu byla udělena Goethova cena za dosažené vědecké úspěchy v oboru. V roce 1931 mu byla v Příboře na jeho rodném domě odhalena pamětní deska, jako poděkování za celoživotní dílo. Vzhledem k pokročilému stádiu rakoviny se osobně nemohl účastnit, ale pozvání přijala jeho neméně známá dcera Anna.

V soukromém životě, stejně jako v profesionálním, se musel Freud během let vyrovnávat s osobními ztrátami, v  roce 1896 mu zemřel otec, 1920  jeho dcera Sofie a o tři roky později přišel o vnuka a v roce 1930 zemřela jeho matka Amalie, ke které měl vždy velmi silné pouto. Navíc dva z jeho synů odešli bojovat do první světové války. 

S nástupem fašismu se Freud vzhledem ke svému židovskému původu necítil v Rakousku bezpečně a po mnoha intervencích jeho přátel u Hitlera mu bylo v roce 1938 povoleno odstěhovat se z Vídně  do Londýna. K jeho rozhodnutí odejít přispěl také výslech jeho dcery Anny na gestapu. Freud byl nucen zaplatit 12 000 holandských zlatých, jako „daň za opuštění říše“, které mu poskytla jeho přítelkyně a obdivovatelka Marie Bonapartová.

Již od roku 1923, kdy se podrobil první operaci, se Freud potýkal s rakovinným onemocněním horního patra, v  roce 1938 byl naposledy operován. Zemřel ve tři hodiny ráno dne 23. září 1939. Čtyři z pěti Fredových sester zahynuly v koncentračních táborech.

Sigmund Freud

Dopis Sigmunda Freuda zaslaný starostovi Příbora roku 1931

Děkuji panu starostovi města Příbora – Freibergu, pořadatelům této slavnosti a všem přítomným za poctu, kterou mi prokazují tím, že vyznamenávají můj rodný dům pamětní deskou z ruky umělce. A to ještě za mého života a v době, kdy svět není ještě jednotný v hodnocení mé práce. Opustil jsem Příbor ve věku tří let, navštívil jsem jej o prázdninách jako šestnáctiletý gymnasista znovu, jsa hostem rodiny Flusovy, a od té doby již nikdy více. Mnohé jsem od té doby zakusil. Námahu a úsilí, četná trápení, avšak také štěstí i úspěchy, jak se to obyčejně v lidském životě střídá. Je-li vám pětasedmdesát, není to zrovna snadné vžít se znovu do oné nejranější doby, z jejíhož bohatého obsahu mi zůstávají v paměti jjiž jen nevelké zbytky. Avšak jedním jsem si jist: hluboko ve mně pod mnoha vrstvami stále ještě žije ono šťastné příborské dítě, prvorozený syn mladičké matky, který z tohoto ovzduší, z této rodné země přijímal prvé nesmazatelné dojmy. A tak nechť je mi přáno, abych zakončil své poděkování tomuto městu a jeho občanům nejsrdečnějším přáním všeho dobrého.

Sigmund Freud

 

25. října 1931

Sigmund Freud

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6